Celá řada firem zabývajících se topením a chlazením si myslí, že domy či obchodní prostory lze úspěšně chladit podlahou. Tento názor podporují i u koncových zákazníků, kteří mají v novostavbách podlahové vytápění. Jistě, všechno jde. Otázka je, jak je to efektivní a jaký dopad to může mít na vaše zdraví.
Efektivita chlazení podlahou vs. stropními systémy
Efektivita a účinnost chlazení podlahou je podstatně nižší než u stropních systémů a výrazně nižší je i komfort pro uživatele. Je to dáno fyzikálními zákony a množstvím materiálu, kterým je podlahové topení zakryto.
Při stropní instalaci je topný systém přiklopen jen sádrokartonem o tloušťce asi 1,5 cm a topí či chladí 100 % plochy. Navíc chladný vzduch padá k zemi, což zajišťuje rovnoměrné prochlazení prostoru. Naopak podlaha je často zastavěna nábytkem, včetně skříňových systémů, pod kterými neproudí vzduch. Kvůli nutnosti vychladit celou betonovou masu, kterou je podlaha zalita, dochází ke zpoždění chlazení o 2 až 3 dny. Počasí se mezitím může změnit, a vy tak budete další dva dny čekat, než podlaha přestane chladit.
Jak funguje stropní chlazení?
Když máte v domě stropní vytápění a chlazení, nad hlavou vám koluje voda o teplotě například 22 stupňů, zatímco vaše tělesná teplota je 36 stupňů. Díky tomu se vše pod stropem ochlazuje, včetně vás. Nikde nic nefouká, ale vy se cítíte příjemně. Vše v místnosti má příjemnou teplotu.
Nevýhody chlazení podlahou
Pokud začnete chladit podlahovým vytápěním, po 3 dnech se nad podlahou vytvoří 10 cm studené vrstvy vzduchu, která se drží u země. Tento studený vzduch vytvoří bariéru, a pokud nebudete dalším zařízením rozhánět vzduch do prostoru, bude vám zima od nohou, ale místnost se bude stále ohřívat přes stěny, okna a střechu. Promíchání vzduchu v místnosti může trvat několik dní, a to pouze za předpokladu, že budete mít zatemněná a zavřená okna.
Zdravotní dopady chlazení podlahou
Na ledové podlaze si stěží mohou hrát či ležet děti, a nachlazení hrozí i dospělým. V místech za skříněmi navíc hrozí vznik plísní. Čím chladnější voda v systému, tím více se v prostoru sráží vzdušná vlhkost a zvyšuje se rosný bod. Použití ventilátorů k rozhánění chladného vzduchu přináší nejen diskomfort z hučícího zařízení, ale také víření prachu a usazenin, což rozhodně není žádoucí.
Podlahové vytápění v zimě: Na co si dát pozor?
Dokonce i v případě zimního vytápění podlahou je třeba mít systém odborně nastavený. Maximální nášlapná teplota je 29 stupňů, ale většinou se pohybuje kolem 25 stupňů. Dlouhodobé vystavení vyšší teplotě podlahy může mít negativní dopad na cévní systém a způsobovat zdravotní problémy, jako jsou migrény. Vyhřátou podlahu si můžete dopřát nejvýše v koupelně.
Jak efektivně chladit v domech s podlahovým vytápěním?
Jedním z řešení je lokální doplnění klimatizační jednotky, která umí vzduch chladit i filtrovat. Ideálním řešením je však doplnění stropního systému vytápění a chlazení prostřednictvím tepelného čerpadla. V létě stačí na týden či dva odjet na dovolenou. Díky mobilní aplikaci si můžete teplotu nastavit ještě u drinku na břehu moře a po návratu se vrátit do příjemně vychlazených prostor svého domova.